Polňačkou a polem už ne... (zvlášť v létě)
Tak dnes jsem se opět přesvědčila, že polňačkou a ještě navíc končící polem s jakýmsi obilím, teda už chodit nebudu. V létě je tráva vysoká - klíšťata, kopřivy a bůhví jaká havěť. A o poli radši ani nemluvě, pokud si chcete zkusit adrenalin, tak vlezte do obilí, v jedné ruce jorka, v druhé foťák a vzhůru! Nejdřív jsem si vyšlápla koleje sama, pak jsem se už už začala radovat, že je tam vyježděná traktorem, ale.....
V kolejích jsem narazila na:
- 2 přejetí ježci
- 1 chcíplej zajíc
- mnoho brouků, možná ještě neobjevených a nezaregistrovaných v knihách
- a jiné breberky
Takže jsem došla k závěru, že je lepší nevidět, na co šlapu...
Ale Maxovi se to celkem líbilo, prošmejdil se v trávě a půlku cesty se nesl.
Na začátku trasy
S plnou sílou
Jazyk na vestě
Už jdu
Až tááámhle dozadu jdeme
Proč jsem vzala Maxima do náruče
Plná sestava (Maximo + panička)
No poučila jsem se, zopakovala si biologii zajíce a ježka, dorasovala nohy a rozhodnutí? Chodit na slepý polňačky jen na podzim, v zimě a brzy na jaře.
Zdravíme Maxíka
(Gábina, 10. 9. 2009 17:28)